Hlídací služba Bechyně Rudolf
telefon: 602 382 588
BÝVALÁ BUDOVA OV KSČ
Bude tomu v krátkém čase 30 let, co jsem byl vyslán svým náčelníkem obvodního oddělení Veřejné bezpečnosti v Teplicích (tehdejší název Policie ČR) společně s technikem a kriminalistou do tehdejšího sídla vládnoucí strany, do budovy Okresního výboru Komunistické strany Československa. Tehdy si někdo „dovolil“ vykadit se pod přístřeškem v areálu u garáží a dokonce se utřel nějakým rozsudkem Okresního soudu v Teplicích. Co to bylo za rozsudek dnes už nevím, našemu technikovi jsem se nijak nehrnul pomáhat.
Článek už jsem zveřejnil před deseti lety v místních novinách, podrobně je na mých stránkách, nebudu jej znovu popisovat.
Budova bývalého OV KSČ po převratu určitý čas sloužila jako budova VZP, později komu patřila nevím, ale šlo to s ní od desíti k pěti. Chátrala, sloužila jako ubytovna bezdomovcům, občas v budově zasahovali hasiči a policie. Chodil jsem kolem ní do obchodního domu Galerie často a ani ve snu mne nepadlo, že se po dlouhých letech do ní služebně opět dostanu.
V srpnu mi volal někdo ohledně „hlídání budovy“. Mluvil sice česky, ale podle přízvuku jsem poznal, že bude cizinec. Jeho jméno napoprvé by se mi vyslovit nepodařilo, jen jsem stačil zaznamenat, že bylo arabské. A sakra, řekl jsem si. To bude pro mne něco nového. No člověk se pořád učí. Už dříve jsme pracovali pro cizince z Německa, Itálie, Ruska, Nizozemí.
V případě býv. Polikliniky v ul.Lípová jsme už dělali poprvé pro arabského majitele, ale tam jsem jednal vždy s jeho manželkou-Češkou.
Na první sraz s arabským zástupcem nového majitele, jsem se trochu nervozní dostavil na venkovní terasu restaurace teplického OD Galerie. Čekali tam na mě dva. Vzpomněl jsem si na knihy mého oblíbeného autora z dětství Karla Maye, který jako Kara ben Nemsí cestoval Orientem s Halefem Omarem a jaké měl různé zkušenosti s lidmi odtud.
Po seznámení jsem si opět vybavil Orient a nešel hned k věci, ale povídali jsme si o sobě. Oba se na mne usmívali, snažili se, ale zpočátku jsem jim nevěřil, nejsem z těch, kteří neznámého člověka hned začnou radostí objímat. Byl to úplný opak mých zkušeností s Němci. Když si vzpomenu na zástupce z mého prvního podniku Šanov Obuv pana Haese, který si mne poprvé podezřívavě prohlížel a mluvil hned k věci. Jasně se vyjádřil co chtějí, od kdy, jak a co za to. A byl jsem za chvilku venku z jeho kanceláře.
Po formálním pokecávání s oběma Araby jsem zjistil, že majitele z Kuvajtu, zastupuje jen jeden a jmenuje se Ali, druhý je jeho kamarád z Teplic. Konečně Ali nakonec sám začal jednat o ceně za ostrahu a smlouval a smlouval. Tvrdě mne tlačil, už žádný úsměv. Měl jsem v hlavě stále K.Maye, tak jsem začal v cenou tak vysokou, že bych se jí zdejšímu podniku ani neodvážil nabídnout. Postupně mne tlačil až k ceně běžné a u právníka jsme později uzavřeli smlouvu.
Postupně mi při dalších schůzkách Ali byl stále víc a víc sympatičtější. Na schůzky byl dochvilný, co slíbil splnil, byl sdílný i o svém soukromí, což jsem mu oplatil. U nás vystudoval na inženýra, oženil se tady a bydlí tu už 26.rok, česky s moravským přízvukem mluví lépe a spisovně než kdejaký rodilý Čech. Když mi poprvé při rozhovoru řekl: „ Já su z Moravy“, tak jsem málem smíchy spadl ze židle.
V září jsme začali na bývalé stranické půdě působit, ale před tím jsme museli obstarat, aby asi 10 lidí co zde „bydlelo“ se přemístilo jinam. Později nastoupila firma Baracik z Děčína a začala s vyklízením. Bordel zde byl hrozný. V současné době se čeká na jaro a zahájení stavebních prací.
Majitel je z muslimské země Kuvajt, ale práce bude jako na kostele......