EMG Energo - Hlídací služba Bechyně Rudolf

Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

Vzpomínky > Privátní sektor
Šipka
EMG ENERGO s.r.o.

Společnost EMG se sídlem v Plzni se zabývá elektromontážními pracemi pro  elektrárny, ČEZ, ČEPS atd. Poprvé jsme měli možnost pro ně hlídat malou trafostanici patřící k elektrárně Ledvice v okr. Teplice v obci Chotějovice a to někdy v roce 2001. Společnost měla často jiné názvy jako EMG Elektro, SAG EMG, SAG EMG CZ. V Chotějovicích to bylo pár měsíců, ale v roce 2004 se nám podařilo uspět na velké zakázce pro EMG ve Výškově u Loun, která byla na 5 let.

Ve Výškově je velká rozvodna, plocha je jak několik fotbalových hřišť. Elektromontéři EMG zde měli spolupracovat se stavební firmou a my to měli hlídat celé pro obě firmy. Nakonec to však dopadlo jinak
I když jsme byli v objektu rozvodny, byla to prakticky prázdná louka, kde si firma EMG navezla svoje zázemí jako maringotky, stavební buňky, elektromateriál atd. Svoje území si firma ohraničila plotem jak od rozvodny, tak od sousední stavební firmy. Všichni z ostrahy byli proškoleni, že do objektu rozvodny trafostanic nesmíme. Naši strážní měli nakonec úkol hlídat jen majetek firmy EMG. Stavební firma sice se nastěhovala o pár měsíců později, ale už se svoji bezpečnostní službou, kterou však zase nechtělo na své území pustit EMG. Nakonec tak v jednom areálu působily dvě bezpečnostní agentury.
Požár
Ostraha stavební firmy sídlila v malém autopřívěsu u zvláštního vjezdu, kde prakticky celý den zapisovala příjezd a odjezd aut. Na pochůzku se dostali až po skončení pracovní doby nebo noční směna. Do přívěsu měli zavedenou elektřinu kabelem a užívali chemické WC stavařů. Hlídali nepřetržitě.

Poznámka:(Obvykle stavby jsou prostředím jako 3. cen.sk., ale EMG byla jasná 2.cen.)

My jako ostraha EMG jsme nastupovali až ve čtvrtek v 16,00 a hlídali do pondělí 8,00 hodin. Pracovníci EMG totiž od pondělí do středy pracovali až do večera, spali ve vybavených maringotkách ve svém areálu a napracovali si tak delší víkendové volno a jeli domů. Na to, že to sice byla stavba, bylo však vybavení perfektní. Maringotka pro ostrahu byla vybavena malou kuchyňkou, pracovní stůl, lampička, televize, internet v první části. Dveřmi oddělená druhá část sloužila jako ložnice, kde byly 4 lůžka. Sociální zařízení byla jedna velká stavební buňka, zřejmě už od výrobce, kde byl sprchový kout, bojler, umyvadlo, splachovací záchod a hlavně pořád teplo i zimě.
Pes Din
Pracovníci EMG byli navíc šikovní kutilové a zázemí si doplnili vlastní udírnou, v sezoně si pěstovali rajčata na minizahrádce (my jim je o víkendu zalévali), proti letnímu slunci si postavili lehké pergoly, na zimu našemu psovi postavili boudu a dokonce v mrazech udělali pro pejska vyhřívanou misku na vodu, že mu voda nezamrzla!
Areál naší firmy asi 30 x 100 metrů byl přímo ideální pro pejska Dina. Zpočátku ho chlapi z EMG obcházeli obloukem při čtvrtečním příjezdu ostrahy, ale brzo ho uplatili zbytky dobrot z jejich udírny. V pondělí, když se vraceli do práce je už časem poznal a dokonce je vítal.
I když se zdá, že to v areálu EMG byla idylka, vždy tomu tak nebylo. Manažer firmy Jaromír Lef se občas objevil na kontrole a parťák Dvořák, chlap jako hora, měl přirozený respekt. Zvláště na pořádek byl a já dostal jednou od manažera oprávněně vyčiněno. Jednoho pracovníka jsem musel dát pryč, protože vždy po jeho službě zůstával v koupelně nepořádek a hlavně na WC. Nějak nechápal pojem čistota a k čemu je na WC štětka. Měl jsem vztek na dotyčného. Způsobil jen „pakárnu“ ostatním, že si předávali po službě i WC, já jezdil častěji na kontroly, zhoršil vztah ostrahy k mateřské firmě EMG.

Když za toho chlapa špindíru nastoupila někdy roku 2006 slečna Karla - Kája, netušil jsem, jak jsem udělal dobře a na „špindíru“ se rychle zapomnělo.

Hezká mladá třicítka jediná ženská mezi chlapy, to byla trefa! I když chlapi si mysleli jaký tam mají pořádek, pro pořádnou ženskou je to stejně vždycky binec. Stačila  uklidit nejen maringotku ostrahy, koupelnu s WC, ale i jejich maringotku, kde svačili a po práci si nějaké to pivo dali.

Časem se v maringotkách objevily záclonky, kytičky v květináčích pod okny maringotek na držácích. Malá Kája se před „obrem“ Dvořákem jen zmínila, že nějaký držák na kytičky by to chtělo ....... , jak by to bylo „hezké“ …..... a  držáky byly.
      
Později jsem se dozvěděl, jak nějaký potentát při kontrole vyjádřil uspokojení, že na stavbě nemusí být jen nepořádek. Ty kontroly byly koncem roku 2009, kdy už práce měly skončit docela časté, protože jeden transformátor bouchnul a začal hořet.

Blížil se konec roku 2009 a také konec prací ve Výškově. Poslední víkend už jsme hlídali bez Dinečka. Musel jsem ho na poslední cestě do auta naložit. V rukou mi řval bolestí a já na veterině brečel jak malý kluk. Jako většina německých ovčáků odešel na zadní běhy. No dožil se úctyhodných 14 let.

Poslední službu měla ve Výškově samozřejmě  Kája a loučení s partou chlapů  bylo až dojemné. To však už nebyla slečna, ale mladá paní. Při zatím poslední ostraze pro EMG v mosteckém Chánově v roce 2014 se mne na Káju chlapi i manažer dotazovali a vzpomínali jsme na „bouchačku“ trafa ve Výškově.
Partneři
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky